Výstup na "Moorhuhnjagd" (obtížnost 8) v Hornorakouských předalpách byl opravdovým testem dovedností a vytrvalosti. Cesta je známá svou trvalou obtížností, vyžadující precizní práci nohou a silné držení malých chytů (crimping). Kompaktní, mírně převislý vápenec poskytoval minimální odpočinek, a nutil tak k neustálé aktivitě. Mentální hra byla stejně důležitá jako fyzická; zůstat soustředěný a klidný uprostřed expozice bylo klíčem k úspěchu. Dosažení slaňovacího stanoviště bylo neuvěřitelně odměňující, nejen za dokončení cesty, ale i za překonání výzvy, kterou Hornorakouské předalpy připravily. Ohromující výhledy z vrcholu posloužily jako dokonalá připomínka toho, proč horolezectví miluji.