Lezení v Jižní Morava

Jižní Morava zahrnuje skály od Drahanské vrchoviny a Moravského krasu přes okolí Brna až po Znojemsko a Pálavu u rakouských hranic. Nejvýznamnější je Moravský kras severně od Brna u Blanska – vápencová chráněná krajinná oblast o rozloze asi 92 km² s přibližně 1100 jeskyněmi a žleby, z nichž pět jeskynních systémů je přístupných veřejnosti; ke známým patří Punkevní jeskyně objevené Karlem Absolonem a propast Macocha hluboká 138 m, kde se řeka Punkva noří pod zem. Na jihu se nad krajinou zvedají vápencové Pavlovské vrchy v CHKO Pálava (od 19. března 1976, 83 km², nejvyšší Děvín 550 m), jež je od roku 1986 biosférickou rezervací UNESCO, od roku 2003 spolu s Lednicko-valtickým areálem.

Charakter lezení se mění podle horniny: v Moravském krasu jsou to vápencové převislé i kolmé stěny – Holštejn patří k nejtěžším lezeckým místům v Česku, s místy klouzavým vápencem, ohlazenými lehčími cestami a delšími odlezy. Na Brněnsku a Drahanské vrchovině převládá sportovní lezení ve stěnách a lomech, na Znojemsku v údolích Jevišovky, Dyje a Jihlavy (Jevišovická a Křižanovská pahorkatina) tradiční lezení s vlastním jištěním, často ve stínu, a na Pálavě lezení ve skupinách Trůnu a Martinky. Většina skal leží v chráněných územích, proto je třeba před návštěvou ověřit aktuální omezení u ČHS a správ CHKO.