Jižní Karnské Alpy (Prealpi Carniche) se táhnou jižně od hlavního karnského hřebene mezi horním Piave a Tagliamentem, přes Friulsko a okraj Bellunska. Jejich srdcem jsou Friulské Dolomity, nejvýchodnější dolomitská skupina, ohraničená údolími Piave, Meduna, Cellina a horní Tagliamento. Dělí se na podskupiny Cridola, Spalti-Monfalconi, Duranno a Pramaggiore a většinu chrání přírodní park Dolomiti Friulane, součást UNESCO Dolomity. Nejvyšším vrcholem je Cima dei Preti (2 703 m), nedaleko je Monte Duranno (2 652 m). Nejslavnější skálou je Campanile di Val Montanaia (2 173 m), asi 300 m vysoká jehla v závěru Val Montanaia nad Cimolais. První výstup vykonali v roce 1902 Günther von Saar a Victor Wolf von Glanvell, deset dní po pokusu Cozziho a Zanuttiho. Od roku 1926 visí na vrcholu zvon, na který zvoní každé družstvo. Normálka z jihu přes západní stěnu je za III–IV (podle některých zdrojů V-), další linie dosahují VII+.
Ke Campanilu se jede přes Cimolais a po mýtné silnici údolím Val Cimoliana k Rifugio Pordenone (1 249 m, CAI). Těsně severně od věže stojí Bivacco Perugini (2 060 m). Region má i mnoho moderních ferrat. Ferrata della Memoria v soutěsce Vajont pod přehradou byla otevřena 2. října 2015. Postavili ji horští vůdci z Cortiny na památku katastrofy z 9. října 1963. Je velmi kolmá, exponovaná a náročná, začíná u silnice SS251 nad Codissagem a na přístupové tunely se hodí čelovka. Nad Forni di Sopra má Adventure Climb na Clap Varmost (2007, z lanovky) tibetský most a dvě střechy. U Villa Santina je La Farina del Diavolo (2019), nízko položená, jihozápadní a použitelná i na podzim a v zimě. Seznam doplňují Cassiopea a Vittorio Barini. Nízké cesty bývají v létě odpoledne horké.
Část Furlánsko-Julské Benátsko, Jižní Karnské Alpy má 1 cest zdokumentovaných na climbing.place. Níže najdete jeho skály a sektory (1).
Často leze v July, August, September.