Berby, podmanivá horolezecká cesta obtížnosti 6, zasazená do úchvatných Gardských hor, nabízí víc než jen fyzickou výzvu; je to pohlcující cesta do srdce vápencového lezení. Náš den začal brzy, svěží horský vzduch sliboval dlouhý, vzrušující výstup. Přístupová cesta, klikatá stezka řídkým lesem, brzy ustoupila impozantní stěně, jejíž šedé pruhy naznačovaly budoucí chyty.
Počáteční délky byly příjemnou rozcvičkou, tanec po dobře členité skále, který nás uvedl do rytmu lezení. Pravý charakter Berby se ukázal v centrálních, exponovanějších délkách. Klíčová pasáž, jemná plotna se sporými, ale jistými chyty, vyžadovala přesnost a pevné nervy. Každý pohyb byl promyšlený, skála pod mými prsty byla známá a uklidňující. Jak jsme stoupali, panorama se rozšiřovalo, třpytivá modř Gardského jezera hluboko pod námi, obklopená oceánem vápencových štítů. Expozice byla povznášející, neustálá připomínka naší nadmořské výšky a nádherné, divoké krásy, která nás obklopovala. Dlouhé, vytrvalé pasáže pátého stupně obtížnosti udržovaly paže v zátěži, prokládané občasným atletickým přitáhnutím přes malý převis nebo promyšleným traverzem, který vyžadoval pečlivé umístění nohou.
Dosažení vrcholového mužíka bylo okamžikem hlubokého uspokojení. Ticho, přerušované jen větrem, umocňovalo pocit úspěchu a my jsme se zdrželi, abychom nasáli nesrovnatelné výhledy. Sestup, série vzrušujících slanění a klikatá stezka, nám dal čas na oživení denních triumfů a naplánování zasloužené pizzy a piva v místní trattorii. Lezení Berby nebylo jen o dosažení vrcholu; bylo to o sdíleném zážitku, syrové kráse Gardských hor a hlubokém uspokojení z překonávání osobních limitů. Skutečně nezapomenutelné alpské dobrodružství.