Lezení 'Frühling' (8-) ve Vídeňském lese se mi vrylo hluboko do paměti. Přístup, klikatá stezka prosvětlená slunečními paprsky, které se prodíraly mezi stromy, už navodil klidnou atmosféru, což byl ostrý kontrast k fyzické výzvě, která mě čekala. Samotná skála byla chladná a strukturovaná pod mými prsty, kombinace ostrých chytů a nakloněných úchopů, které vyžadovaly preciznost a sílu. Klíčové místo, silový krok z maličké stupačky, mě několikrát málem shodilo, než jsem ho konečně zvládl, a projel mnou nával adrenalinu. Uspokojení z připnutí řetězu na vrcholu, s výhledem na zelenou rozlohu Vídeňského lesa, bylo nesmírné. Nebylo to jen o obtížnosti; bylo to o prostředí, pohybu a pocitu překonání obtížné překážky na tak krásném místě.