Českomoravská vrchovina (Vysočina) leží na pomezí Čech a Moravy a nemá jedno velké skalní město – skály jsou rozeseté po hřebenech a v říčních údolích. Největší lezeckou oblastí jsou Žďárské vrchy, chráněná krajinná oblast s rulovými skalami na hřebenech – Rozštípená skála, Malínské skály, Drátník, Čtyři palice, Devět skal, Pasecké skály nebo Štarkov. Dále se leze v údolí Doubravy u Chotěboře, v údolí Svratky (Výří skála u Pernštejna, Vysoká skála u Štěpánova, Vírské skály), na Jihlavsku (Čertův hrádek na Čeřínku), v Javořické vrchovině (Štamberk s kamenným mořem), na Paní skále na Pelhřimovsku a na Bohuňovských skalách u Poličky.
Převládá tradiční lezení, které kombinuje fixní jištění s vlastními friendy a textilním jištěním, doplněné sportovními cestami. Skály bývají v lese a často ve stínu. Část oblastí leží v chráněných územích – před návštěvou ověřte aktuální omezení u ČHS a Správy CHKO Žďárské vrchy.
Část Česko, Českomoravská vrchovina má 2 ferratových cest zdokumentovaných na climbing.place. Prozkoumejte jeho 1 oblasti níže.
Pravidla
Platí Pravidla lezení ve skalních oblastech ČR (ČHS) a pravidla místní oblastní komise: neupravujte skálu ani chyty, nelezte na mokré skále a prvovýstupy dělejte podle zásad ČHS.