Mixové a technické lezení v oblasti Labské pískovce

Labské pískovce v severních Čechách tvoří kaňonovité údolí Labe mezi Děčínem a Hřenskem a navazují na saské Labské pískovce za hranicí. CHKO Labské pískovce byla vyhlášena 19. září 1972 a má rozlohu asi 324 km²; hlavní část leží na pravém břehu Labe vedle NP České Švýcarsko, samotný Kaňon Labe je národní přírodní památkou. Na levém břehu, na jižním okraji krušnohorského zlomu, leží Tiské stěny (613 m), které spolu s Rájeckými a Ostrovskými stěnami a Děčínským Sněžníkem tvoří západní turistickou a lezeckou část. V Děčíně nad Labem se zvedá Pastýřská stěna se zajištěnou cestou.

Leze se na pískovcových stěnách a věžích vysokých od několika metrů až zhruba po 40 m, převážně stěnové lezení po chytech na často křehké skále. Etika je tradiční, ovlivněná Saským Švýcarskem: kruhy jsou řídké, mezi nimi se jistí jen smyčkami a uzly, kovové jisticí prostředky (friendy, vklíněnce, skoby) jsou zakázány a magnézium je v chráněném území Tisé zakázáno. Leze se jen za sucha a za denního světla; některé cesty a sektory jsou uzavřeny kvůli poškození skály nebo dočasně kvůli hnízdění ptáků. První sportovní výstupy v Tisé spadají na začátek 20. století. Vstup do Malých a Velkých stěn je zpoplatněn (členové ČHS jsou osvobozeni), placené parkoviště je v centru Tisé. O víkendech bývají turistické okruhy přeplněné.