Vylezení 'Rukojeti' (obtížnost 7) v 'Pánvi' byl nezapomenutelný zážitek. Klíčový krok, silový tah na malém, ostrém chytu, který dal cestě jméno (doslova 'Rukojeť'), vyžadoval přesnou práci nohou a neochvějné odhodlání. Skála, typická pro 'Pánev', nabízela výborné tření, ale chyty byly často poměrně malé a nemilosrdné. Po klíčovém kroku následovala série snazších, ale stále technických pohybů, které vedly na vrchol. Celkový dojem z cesty byl pocit trvalé obtížnosti, vyžadující jak fyzickou sílu, tak i mentální odolnost. Úspěšné cvaknutí řetězů na vrcholu působilo jako zasloužené vítězství.
