Dagan Holocaust

„Pravá Prossetova stěna“ vždy vrhá dlouhý, impozantní stín, ale nikde více než při pohledu na proslulý „Dagan Holocaust“ (6+). To není jen cesta; je to hluboká zkouška duševní síly, tanec s expozicí na plátně neúprosné skály.

Od samého začátku cesta vyžadovala preciznost. Prvních pár délek, ač se zdály jako „zahřívací“ pětky, rychle odhalilo kluzkost kamene a záludnost jeho chytů. Každý pohyb musel být promyšlený, každé umístění nohy přesné, neboť skála nenabízela mnoho velkorysosti. Skutečná výzva začala kolem třetí délky, kde si stupeň „6+“ skutečně zasloužil své jméno. Strmá, mírně převislá stěna s řídkými, technickými chyty se tyčila nahoře, klíčové místo výstupu.

Prodrat se touto sekcí byl boj vůlí. Mé prsty křičely na mikroskopických hranách, mé nohy zoufale hledaly oporu na ohlazených třeních a dlouhý pád nad posledním jištěním se zdál nekonečný. Byl to okamžik, kdy odhodlání převážilo nad pochybnostmi, kdy jediná cesta vedla vzhůru. Expozice se s každým získaným metrem zesílila, svět se pod námi rozprostíral v závratném panoramu, které nás zároveň inspirovalo i připomínalo naši nejistou pozici. Vzduch zřídl a vítr šeptal staré příběhy skrze trhliny.

Dosažení vrcholu bylo vlnou úlevy a triumfu. Ticho, přerušované jen naším těžkým dechem, bylo hluboké. Pohled zpět dolů na závratnou linii našeho výstupu, „Dagan Holocaust“ stál jako svědectví vytrvalosti a touhy lidského ducha posouvat hranice. Sestup, série opatrného slaňování, byl střízlivou připomínkou, že hora není dobyta, dokud nejste bezpečně na pevné zemi. Zpět u paty stěny, se sluncem klesajícím pod obzor, ozvěny výstupu hluboce rezonovaly uvnitř. Bylo to víc než jen výstup; byla to zkušenost vryta do paměti, pokorné setkání se syrovou silou přírody a hranicemi vlastního odhodlání.

Location